Může dlouhodobý pěstoun pobírat peněžitou pomoc v mateřství?
Ano.
Nárok na pojistnou dávku peněžitá pomoc v mateřství a podmínky její výplaty řeší zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ustanovení § 32 - § 38.
Podle § 32 odst. 1 písmo b) zákona Č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZNP), má pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), pokud jsou splněny další zákonem dané podmínky (zejména doba účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na PPM, u osob samostatně výdělečně činných pak alespoň 180 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných v posledním roce před nástupem na PPM a dítě je mladší 7 let). PPM v takovém případě náleží po dobu 22 týdnů. Z toho vyplývá, že dříve zaměstnaný pěstoun nárok na peněžitou pomoc v mateřství má.
Ale pozor! Peněžitá pomoc v mateřství však nenáleží, je-li účast na nemocenském pojištění založena pouze pobíráním odměny pěstouna. Je tedy nutné splňovat nárok u zaměstnavatele!
Stejně jako v případě nemocenského je třeba rozlišovat, zda se jedná o nárok na PPM vycházející z nemocenského pojištění ze zaměstnání/placeného OSVČ nebo z odměny pěstouna, tedy i zde je třeba uplatňovat ust. § 16 písmo b) ZNP, podle kterého PPM nenáleží, je-Ii zároveň pobírán započitatelný' příjem, ze kterého je pojistné odváděno. Pokud pěstoun splňuje podmínky § 32 zákona o nemocenském pojištění z titulu zaměstnání (nebo si jako OSVČ nemocenské pojištění platí) a převzal by dítě do pěstounské péče, pobíral by peněžitou pomoc v mateřství z vyměřovacího základu vypočteného ze svého příjmu v zaměstnání. Pokud by pěstoun nebyl zaměstnan/OSVČ platící si nemocenské . pojištění/ a byl účastna na nemocenském pojištění pouze z titulu pobírání odměny pěstouna, po převzetí dítěte do pěstounské péče by jí nárok nevznikl s odkazem na § 16 písmo b) ZNP.
Mateřská stručně v bodech:
1) Na mateřskou může žadatel nastoupit již na základě předběžného opatření, musí být opatřeno doložkou nabytí právní moci či vykonatelnosti. Zároveň je nutné doložit další skutečnosti pro výplatu.
2) Manžel může pobírat mateřskou místo své ženy i v případě, kdy se jedná o péči, která nahrazuje péči rodičů. Konkrétně se může jednat společnou pěstounskou péči nebo společnou pěstounskou péči na přechodnou dobu. Manželé se mohou na mateřské i vystřídat.
3) Podmínky jsou následující. V případě péče o jedno dítě do 7 let věku je podpůrčí doba 22 týdnů, při péči o dvě a více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů. Hlavním kritériem je odpracovaných 270 dní v posledních dvou letech a zachovalý pracovní poměr.
SOUBĚH MATEŘSKÉ A DÁVKY ODMĚNA PĚSTOUNA
Podle zák.č. 187/2006 Sb. Zákon o nemocenském pojištění, díl II Souběh nároků na výplatu dávek §48 platí, že vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek:
1) nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek; ustanovení § 36 odst. 1 písm. c) a § 57 odst. 1 písm. e) tím není přitom dotčeno,
2) Podle zák. č. 187/2006 Sb. §36 odst. 6) nevzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, cit. (6) Pojištěnci, který je osobou pečující nebo osobou v evidenci, jemuž vznikl nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství jako osobě pečující nebo osobě v evidenci, se tato dávka nevyplácí po dobu, po kterou je poskytována odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Přeloženo - pěstouni, pokud jsou doma a nepracují, nárok nemají.
3) Pokud má pěstoun nárok na peněžitou pomoc v mateřství od zaměstnavatele, tak pak je souběh mateřské a pěstounských dávek možný.