Vysvětlení pro hodnotitele žádostí o dotace, granty a příspěvky
Obecně prospěšná společnost Náhradní rodiny Ústeckého kraje má výhodu i nevýhodu v tom, že sdružuje uživatele služeb - pěstouny a osvojitele. Výhoda spočívá v tom, že naše projekty vychází ze skutečných potřeb cílové skupiny (náhradních rodin s přijatými dětmi), nevýhoda naopak tkví v tom, že tyto skutečné potřeby (na které se snažíme na základě poptávky našich členů žádat) někdy nekorespondují s tím, co se v daný moment rozhodli dárci podporovat.
Vysvětlení některých argumentů hodnotitelů
1) Projekt je podporou sdružování klientů
Základem naší činnosti jsou klub náhradních rodin. Náhradní rodiny se schází a vyměňují si zkušenosti z oblasti náhradní rodinné péče, společně tráví volný čas. Radí si na principu občan radí občanovi. Tuto skutečnost může brát hodnotitel jako klad, ale někdy i jako negativum. V případě, že víme předem, že na tuto činnost dárce nepřispívá, nezahrnujeme ji do rozpočtu a pokud ano, tak do spolufinancování. Velice nás mrzí snížené ohodnocení nebo vyřazení projektů za to, že existenci klubu pravdivě uvádíme.
2) Projekt je na volnočasové aktivity
Podle našich zkušeností je pro přijaté dítě a rodinu obecně velmi důležité, aby trávila společně volný čas a budovala si vzájemné pozitivní vazby také zážitkovou formou. Volnočasové aktivity jsou k tomu ideální příležitostí. Naše setkávání, táboráky, výlety, výtvarné odpoledne, apod. mají jednoznačně pozitivní přínos pro cílovou skupinu.
3) Realizátor projektu nemá dostatečnou kvalifikaci a o praxi lze jen pochybovat
Naše sdružení vzniklo v roce 2005. Ředitelka sdružení Bc. Alena Krausová (do 2013) je kvalifikovanou sociální pracovnicí s dlouholetou praxí ze sociálních služeb (azylový dům pro rodiny s dětmi). Vystudvala vysokou školu v oboru sociální práce (ETF Praha) a má aprobaci i na vychovatelství (UJEP-CŽV). Sama je osvojitelkou. Ing. Ivo Kraus, DiS. (ředitel od 2014) je ekonom, ale v neziskovém sektoru se pohybuje již od roku 2002. Vystudoval Vyšší odbornou školu Husův Institut, obor teologie a pastorace. Pracuje zároveň jako koordinátor vzdělávání a služeb pro pěstouny. Kromě vedení organizace spolupracuje s mnoha odborníky, viz zaměstnanci. Naše organizace má pověření k sociálně právní ochraně dětí podle z. č. 359/1999 Sb. včetně §47b - uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče s pěstouny. Odpovědnost z naší činnosti máme pojištěnu u Kooperativy, č. sml.: 8603027036. To by mělo být dostatečnou garancí kvality poskytovaných služeb.
4) Projekt nemá návaznost na sociální síť v regionu
Naše organizace není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., protože jsme se zaměřili na oblast služeb pro rodinu. Přesto však naše činnost zapadá do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji 2012-2013, opatření:
3.2.2 Zajištění podpory náhradní rodinné péče
Pokrýváme tyto oblasti:
- zajištění dostupného poradenství pro rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči
- zajištění dostatečné kapacity dalších podpůrných aktivit a služeb pro rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči
- zajištění nabídek pro děti v oblasti volného času a prázdnin včetně vícedenních pobytů a nabídek pobytů pro pěstouny
Snažíme se spolupracovat s Orgány sociálně právní ochrany dětí na jednotlivých pověřených Městských úřadech. Jsme hosty v komunitním plánování města Louny. Účastníme se konferencí a školení, které jsou pořádány pro organizace zabývající se náhradní rodinnou péčí.
5) Terapie pro děti nelze z projektu hradit a nebo nejsou realizovány v dostatečném rozsahu tak, aby cílové skupině pomohly
Zde někdy narážíme na odborníky, kteří vycházejí ze své klinické praxe s terapiemi. Z pohledu klinického odborníka na postižené dítě má například námitka vůči hippoterapii (byť realizovanou akreditovaným odborníkem) své opodstatnění, nicméně nám jde především o terapie pedagogické, většinou skupinové, které pomáhají dětem zmírňovat stres následkem deprivací a zlepšují jejich psychiku a vztahy v rodině. Muzikoterapie zase pomáhá rodičům více poznat své svěřené dítě, např. jeho povahu, temperament a talenty, což výrazně přispívá ke zkvalitnění výchovy dětí v náhradní rodinné péči. Co se týče rozsahu, pochopitelně, vše se odvíjí od financí, ale už kontakt s koněm či hudbou působí na dítě pozitivně. V uplynulých 3 letech jsme se například účastnili hippoterapie vždy v letním období každý týden v rozsahu 2 hodiny, tzn. 16-18 hod. Rádi bychom dali dětem více, ale chybí nám sponzoři.
6) Z projektu není jasné jak cílové skupině projekt pomůže
Myslíme, že nejlepší by bylo zeptat se přímo našich pěstounských rodin. Prakticky všechny s námi již uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče dle z. 359/1999 Sb dle §47b). Snažíme se maximálně komunikovat, zjišťovat potřeby náhradních rodin a řešit průběžně jejich problémy, které náhradní rodinná péče obnáší. Poskytujeme individuální a skupinové psychologické poradenství (kvalifikovaná psycholožka, praxe 20. let), sociální poradenství pro pěstouny a osvojitele, pedagogické a speciálně-pedagogické poradenství, navštěvujeme i rodiny přímo v domácnostech. Naše činnost (setkávání klubu náhradních rodin) je i prevencí sociálního vyloučení.
7) Malý počet klientů
Naše organizace má kluby v Lounech, Podbořanech, Ústí nad Labem a Varnsdorfu. Kontakt máme na cca. 80 převážně pěstounských rodin. Dohod o výkonu pěstounské péče máme cca. +-40 (plná kapacita, chystáme se rozšiřovat), což obnáší cca. 70 dospělých a 100 dětí. V budoucnu se však chceme rozšířit i do dalších regionů Ústeckého kraje, což se nám daří. V současné době chceme založit např. další klub pro pěstouny a osvojitele v Mostě a okolí. Naši členové (klienti) se většinou účastní našich aktivit pravidelně, o každém víme, dobře je známe. Pěstounům vypracováváme individuální plány poskytování služeb a vzdělávací plány, reagujeme na jejich individuální potřeby. Držíme se hesla, raději méně, ale lépe. Jsme však otevření i veřejnosti z řad zájemců či žadatelů o náhradní rodinnou péči, kterým poskytujeme poradenství, pomáháme s vyřizováním žádostí, navrhujeme je Městkým úřadům. Odpovídáme i na elektronické dotazy po emailu či na dotazy telefonické. S přihlédnutím k těmto intervencím a kontaktům počet našich klientů výrazně narůstá.
8) Žadatel nemá vyjádření obce nebo kraje
Vzhledem k tomu, že Městské úřady nemají povinnost nám takové vyjádření poskytnout (pouze na vyžádání krajského úřadu nebo ministerstva), stává se, že jej občas neobdržíme. Přesto však nám minulý rok 6 OSPODů kladné vyjádření napsalo. To svědčí o tom, že v Ústeckém kraji s náhradními rodinami pracujeme.
9) Neprokázané spolufinancování
V současné době je téměř nemožné získat příslib spolufinancování, vždy můžeme příjmy jen předpokládat. Tradičně se snažíme oslovovat spíše soukromé sponzory, nadace a nadační fondy. Velkou část nepsaného spolufinancování tvoří dobrovolnická pomoc členů a přátel Klubu náhradních rodin a pomoc spřátelených organizací (Vyšší odborná škola sociální práce Evangelická akademie Praha, Českobratrská církev evangelická, Církev československá husitská, Obecní úřad Veltěže, ad.) Pochopitelně se nebráníme dotacím od místních samospráv a kraje.
10) Nadhodnocený rozpočet
Projekty se snažíme psát tak, aby byly reálné. V době kdy nemáme finance, pracujeme dobrovolnicky. Pokud získáme finanční prostředky, tak se snažíme hradit jen skutečně potřebné služby a odpracovanou práci na částečné úvazky či na dohodu o provedení práce. Materiálové náklady se snažíme mít minimální (často využíváme vybavení pracovníků projektu) a rovněž v pronajatých prostorách hradíme malé nájemné často sloužící jen na úhradu nákladů za vytápění, el. energii, vodné a stočné, odpad, apod. Domníváme se, že ve srovnání s některými obdobně zaměřenými organizacemi jsme naopak hluboce podfinancováni.
11) Na tábory nepřispíváme
Jistě, na respitní pobyt dětí můžeme přispět jako doprovázející organizace, ale na do táborový program pro děti (výlety, půjčovné sportovišť, ad.) či na účast dobrovolníků finance chybí.
12) Na doučování nepřispíváme
Doučování rovněž nelze hradit z příspěvku na výkon pěstounské péče. Dárci většinou radí, ať si to zaplatí pěstoun ze svého. Děkujeme.